Nebezpečná krása

9. března 2017 v 18:34 | Shetly
Poprvé jsem oblékla lvici!
Sama k šatům pociťuji odpor, nemám je ráda, ovšem co se Lysandry týče, nemáme toho mnoho společného (možná akorát zálibu v tmavých barvách). Je to můj pravý opak, a právě proto ji mám tak ráda. A v šatech s podvazky jsem ji chtěla nakreslit už od chvíle, kdy je dala všem přítomným na obdiv při cestě kočárem!

Lysandra je velmi klidná lvice, zároveň je však i divoká a nezkrotná, elegantní a důstojná s tendencí dělat špatné věci a hlavně jednat po svém tak, jak sama uzná za vhodné (nebo nevhodné). Je dost svérázná a usměrnit ji lze pouze za vynaložení obrovské trpělivosti. Sama je až neskutečně trpělivá a klidná, nic ji nerozhodí, ačkoliv pokud jí už něco skutečně začne lézt na nervy, nebojí se to dát najevo. Pokud ji někdo vyloženě štve, nebere si servítky, a ať už za použití slov či pěstí dává pokušiteli na srozuměnou, kde je jeho místo. Když se ji někdo snaží zesměšnit, vrací to i s úroky a přitom jí z tváře nemizí pobavený úsměv. Sama si ráda dělá legraci z jiných, přičemž si z postavení dotyčného nedělá těžkou hlavu; pro ni jsou všichni stejní.
Co se ale jí samotné týče, je to vůdčí osobnost, která musí mít vždy poslední slovo a má ráda pod kontrolou všechno a všechny, až na sebe samotnou. Její chování hraničí s arogancí, dokáže být neuvěřitelně tvrdohlavá a sobecká. S ostatními může vycházet problematicky, zvláště tedy s těmi, kteří nedokážou překousnout její dominantní povahu. Možná nemá vždy pravdu, ale jen těžko si dokáže přiznat chybu.
Tak tomu ale nemusí být vždy. Když se s ní ostatní naučí vycházet, dokáže být i dobrou přítelkyní, která nezradí a v nouzi podrží a pomůže. Pouze jí chybí cosi, jako filtr, a tak se nebojí říct první věc, co ji napadne, přičemž nehledí na morálku a slušnost. Nikdo se jí však nedokáže dostat pod kůži natolik, aby odhalila svá tajemství, a proto je pro všechny její minulost nedosažitelná, neboť Lysandra je přímo přebornicí ve lhaní.
Možná se může na první pohled jevit jako slušná, vychovaná dáma… je to ale zároveň lvice, která se s velkou radostí zaplétá do hospodských rvaček, přičemž je i sama někdy vyvolává pro své vlastní pobavení. Chce si užívat života, hýřit na večírcích, popíjení lihovin a omamné látky jí nejsou ani trochu cizí a stejně tak není žádným tajemstvím její až neskutečná vybíravost, co se samců týče, a není se tedy čemu divit, že je její život plný milostných románů (velmi krátkých, zato nespočetných). Je sice vášnivá, ale ne milující. Přinejmenším ještě nepotkala takového, který by splňoval její přemrštěná kritéria.
 

Měsíční součet 2017 / únor

28. února 2017 v 12:34 | Shetly |  Měsíční součet
Ostrov kostí (Gabriel Crowther a Harriet Westermanová #2) - Imogen Robertson - 400 stran
Královna ohně (Stín krkavce #3) - Anthony Ryan - 688 stran
Krvavé ostří (Skleněný trůn #0) - Sarah J. Mass - 408 stran
Odhalení (Assassin's Creed #4) - Oliver Bowden - 272 stran

4 knihy, 1738 stran


Čím častěji si říkám, že bych měla šetřit, tím větší mám potřebu si kupovat knihy. Tak se mi to alespoň jeví. Do únoru jsem vstupovala s myšlenkou, že oproti lednu nepřinutím svou peněženku opět zaplakat. Opak je ale zřejmě pravdou, neboť jsem si opět domů dotáhla kupu knih, dokonce o jednu více, než v lednu (vzhledem k tomu, že má peněženka strádá, nebude březen tak slavný, ačkoliv mě mrzí, že nenakráčím po vydání Fantastických zvířat do knihkupectví s tím, abych si knihu koupila - snad se na ni jen podívala).
Za vysvědčení, totiž jednatřicátého ledna, jsem si šla koupit čtvrtý díl knižní série Assassin's Creed s názvem Odhalení od Olivera Bowdena. Tato koupě nebyla plánovaná, protože jsem si původně chtěla v únoru koupit pouze Krvavé ostří a Královnu ohně. Tu jsem si koupila krátce na to, když jsem ji neočekávaně objevila v knihkupectví. Když jsem se totiž dívala na stránky, nebylo tam napsané, že by ji u nás ve městě už měli, a tak jsem si tam šla alespoň pro Bajky Barda Beedleho od J. K. Rowlingové. Samozřejmě jsem ale hned sbalila Královnu, protože série Stín krkavce od Anthonyho Ryana je prostě skvělá, a já na brožované vydání čekala od října. Vzhledem k tomu, že mi ale bylo líto těch Bajek, odnesla jsem si Královnu, vzala peníze a ještě se pro ně vracela. V neposlední řadě jsem si koupila dlouho očekávané Krvavé ostří od mé velice oblíbené autorky Sarah J. Mass, které skrývá pět povídek, jež předcházejí ději její sérii Skleněný trůn, do které jsem se též horoucně zamilovala.

A to bych nebyla já, abych při postávání na vlakovém nádraží nenahlédla do Levných knih. Tentokrát jsem se rozhodla obohatit svou knihovničku o něco málo z klasické literatury. Ve škole zrovna probíráme renesanci a humanismus, a s tím padla zmínka také o Dantovi, proto jsem jen krátce uvažovala, než jsem si koupila první část jeho Božské komedie, Peklo. Jako další jsem si koupila Robina Hooda (kterého jsem kdysi velmi milovala ve formě animované pohádky od Disney, kde byl Robin lišákem) od Alexandra Duma. Poslední kniha v tomto měsíci je Údolí strachu od Doyleho, která čítá Psa Baskervillského a také stejnojmenný příběh, Údolí strachu.

Kronikář

21. února 2017 v 19:34 | Shetly |  Mé postavy
O Alcyonovi se tady v minulost jeden článek objevil. Dnes jsem toho podivínského, starého lva po třech dnech konečně nakreslila znovu. Zaměřila jsem se hlavně na něj, a celkově na popředí obrázku - jak je vidět, v pozadí chybí přesné linie, snažila jsem se tím nabudit dojem, že je dál. Snad je to trochu poznat.


Alcyon vykonává práci královského kronikáře.
Kromě toho, že se stará o to, aby vše bylo řádně zaznamenané a v královské knihovně byla každá kniha na svém místě, je také rádoby vědcem, alchymistou a učitelem královi dcery Miny. Kde kdo ho považuje za podivného; jeho experimenty obvykle končí nepříliš dobře (občasné výbuchy jsou v Aldrionském paláci zcela běžnou záležitostí) a jeho prsty jsou věčně umazané od inkoustu, ne-li i jeho hříva, když při práci usne. Je to ale velmi laskavý starý lev se srdcem lvíčete. Má svůj vlastní svět, své království, v podobě Velké královské knihovny, kde je obklopený spoustou a spoustou knih a kde se cítí vůbec nejlépe.
 


Měsíční součet 2017 / leden

30. ledna 2017 v 17:28 | Shetly |  Měsíční součet
Bratrstvo (Assassin's Creed #2) - Oliver Bowden - 288 stran
Meč osudu (Zaklínač #2) - Andrez Sapkowski - 400 stran
Tajná křížová výprava (Assassin's Creed #3) - Oliver Bowden - 268 stran
Anatomie vraždy (Gabriel Crowther a Harriet Westermanová #2) - Imogen Robertson - 384 stran
Čáry života (Čáry života #1) - Veronica Roth - 424 stran

5 knihy, 1764 stran


Na začátek nutno podotknout, že ačkoliv se nejedná o předsevzetí v pravém slova smyslu, jsem si začátkem nového roku řekla, že by nebylo od věci začít šetřit. Zdá se, že mi to zrovna dlouho nevydrželo (a vlastně mě to ani nepřekvapuje).
Jako první jsem ještě před začátkem školy poslala mámu do knihkupectví pro třetí díl knižní série Assassin's Creed s názvem Tajná křížová výprava od Olivera Bowdena. Příběh Ezia, hlavního asasína předešlých dvou dílů, mě fascinoval; ale příběh nejlepšího asasína bratrstva, Altaira, který je vyprávěn retrospektivně, mě dojímal. Jen si tak říkám, kdy si konečně přestanu zamilovávat postavy, které stejně nakonec umírají.
Další dvě knihy - Anatomie vraždy a Ostrov kostí od autorky Imogen Robertson - jsem si koupila snad hned v prvním týdnu ve škole po Vánočních prázdninách. Jedná se o pokračování série s detektivi amatéry panem Crowtherem a paní Westermanovou; o prvním díle, Nástroje temnoty, jsem psala už krátce ve článku s knižními přírůstky za rok 2016. Bylo mi jasné, že těmto knihám neodolám, když jsem navštěvovala levné knihy na vlakovém nádraží v Prostějově. Netušila jsem však, že k nim ještě přihodím knihu Oficiální ilustrovaný průvodce ságou Stmívání od Stephanie Meyer. Myslím, že na druhý den, nebo obden, jsem si ze stejného obchodu odnášela od stejné autorky také novelu k Zatmění Krátký druhý život Bree Tannerové. Myslím, že si brzy udělám re-reading celé série.
Poslední kniha za tento měsíc jsou Čáry života, kniha, od autorky mé oblíbené série Divergence, Veronici Roth. Nepopírám, že jsem na tuto knihu byla zvědavá; Divergence je skvělá série a musím říct, že Čáry života mě nezklamaly. Četly se krásně svižně, jak jsem u jejích knih zvyklá a příběh se mi skutečně líbil. Navíc má kniha krásnou obálku, na kterou se příjemně dívá.

Zimní radovánky

21. ledna 2017 v 15:33 | Shetly |  Shetlandy & Lumix • zvířata
Když jsem tuhle minulý víkend fotila na babiččině menší okrasné skalce makro fotografie do školy, běhaly kolem mě dvě půvabné slečny, které mě zaujaly podstatně více než sněhem poseté rudé rostliny, které ani neznám názvem. Jistě, mluvím o psech; Borůvce (border kolie) a Fanči (český fousek). Hlavně tedy o Borůvce, která po zahradě lítala s balónem. Bohužel mám jen pár fotek, neboť mi věčně vybíhala ze záběru, navíc mi mrzly prsty a nechtěla jsem být ještě víc nechcípaná, než jsem byla.


Kam dál