Červenec 2015

TT - Strašidla pod postelí

28. července 2015 v 10:12 | Shetly |  Téma týdne
Zdravím.
Opět se snažím sepsat článek k TT, který mne zaujal svým názvem. Strašidla pod postelí, řekla jsem si, to je něco pro mě. Možná nebude přímo řeč o něčem, co se ukrývá pod mou (Vaší, jeho, její) postelí. Řeč bude o mě. Respektive o mých pocitech.

ouija board

Ne každý, jak hádám, se den co den budí ve tři hodiny. Abych byla přesnější, stávalo se mi to v domě mé babičky, když jsem u ní spávala. Spala jsem jako normální člověk, na své dvoupatrové posteli, co tam mám. Pokaždé jsem se probudila kolem třetí hodiny ranní (někdy těsně před, jindy těsně po) s divným pocitem, že mně někdo sleduje. Vždy se mi nedařilo +- tu hodinku usnout, takže jsem se odebrala ke spánku až po čtvrté, kdy jsem se cítila trochu lépe.

Abych se trochu uklidnila, a nemohla vnímat okolní zvuky (protože se jako na potvoru pokaždé zamnul kotel) mívala jsem (a stále mívám) sluchátka s mobilem pod polštářem, a snažila jsem se zapomenout na všechny ty horory, a podobně. Celkem to působilo. Bude Vám to možná znít divně, ale když jsem se jednou probudila… spíše jsem byla ve stavu polospánku, kdy člověk už vnímá… chtěla jsem se otočit na bok, jelikož jsem ležela na zádech. Ptáte se, proč Vám tady vykládám, jak jsem ležela? Vtip je v tom, že to nešlo. Nešlo se otočit. Tedy jen nohy a hlava, na hrudníku jako by mi někdo seděl, nebo jako bych byla k té posteli přikována. Byl to opravdu hnusný pocit, a byla jsem neskutečně ráda, když to po minutce pominulo. Podle mamky to byla jakási paralyzace, ale jelikož se mamka zajímá o podobné věci jako já (myslím tím nadpřirozeno) nevysmála se mi a pochopila mně.

Když jsem to už po +- půl roce nemohla vydržet, řekla jsem to babičce. Navrhla mi, že bych mohla spávat obráceně. K mému překvapení to pomohlo, i když se čas od času probouzím v brzkých hodinách ranních, už tomu nedávám takovou váhu. To, co mně děsilo, když jsem se probouzela okolo té třetí, bylo zjištění přes jednu Facebookovou stránku o paranormálních jevech, že ve tři ráno je zeď mezi světem lidí a druhou stranou nejtenčí. Někdo nad tím jen zavrtí hlavou, jiní mne snad alespoň trochu pochopí. Musím se naučit, dívat se strachu do tváře. Ovládnout svůj strach z toho, co se ve tmě skrývá... protože nechci být strašpytel.

Ave atqua vale!

Tábor - Čekyně 2015

27. července 2015 v 16:00 | Shetly |  Jak si žiju
Zdravím.

Jistě jste se dobře všimli, několik dní nebyla vůbec žádná aktivita - ať už přidávání článků, nebo komentování jiných blogů. Vysvětlení je takové, že jsem byla s pár skvělými lidmi na táboře, a jak se obávám, s některými se pár let neuvidím. Bude se mi po nich neskutečně stýskat, po holkách z oddílu, nebo po samotných vedoucích.
Důvod? Prostě už mně tam nevezmou- letos byla věková hranice 16 let, ale podle Martinových slov, už nezvládají vymýšlet program pro dečka nad 15 let, tak aby to bavilo i je. Proto byla hranice snížena na 14 let - což znamená, že i můj bratr příští rok jede naposledy (bohužel beze mne).
Nebudu se tajit tím, že jsem neudržela slzy, nač bych měla. Ten tábor byl pro mně celým životem - začala jsem tam jezdit v první třídě, což znamená, že letos jsem tam byla po 8. Nejtěžší bylo se rozloučit asi s vedoucími, které znám de facto od počátku - především tedy s Kamzíkem, kterého jsem měla jako praktikanta, když jsem tam byla poprvé. S takovým místem, kde poznáte úžasný lidi, užijete si kopec zábavy, se loučí velice špatně.
Ale abych nedávala průchod těm pesimistickým částem mého já, dnešní rok dal jako každý spoustu vtipných zážitků, a mně nedalo ty nejlepší hlášky nesepsat a nepodělit se o ně s Vámi.

(Večer před záchody)
ABI: Fůj, tady je nějaký chuchvalec chlupů
JÁ: (hrábnu za sebe) Fůj, tady je šiška s chucvalcem chlupů.
ABI: Oni se páří. Bůhvíco by z toho vzniklo. Chlupatá šiška?

(Hlavní vedoucí dostane balík)
VŠICHNI: Zpívat! Zpívat!...
PÁJA: Tancovat! Tancovat!...
...
VŠICHNI: Rozbalit! Rozbalit!...
PÁJA: Nezdržovat! Nezdržovat!...

SPORŤÁK MARTIN: Nevím, jestli letos budeme dělat nějakou Finskou stezku, jestliže někdo strhává fáborky, toulají se do Penčic, falešně volají o pomoc...

VEDOUCÍ LIBOR: Dámy, ztište to trochu.
PEŤA: (výbuch smíchu) Já rozuměla 'dejte si špunty do uší'.

(ve víru 'tance'- 3 lidi [já, Abi a Janča] se točíme rychle v kruhu)
JÁ: Mně křuplo v ruce.
ABI: To byla tvoje ruka, to nebyla židle?

JÁ: Jakou drogu bereš? LSD?
PEŤA: LSD? Lívance s džemem?

KAČA: Budeme střílet z obou?
KAMZÍK: Toho bych se bál, jste takové křehké dámy.

(v lijáku)
S. MARTIN: Kam jdete, holky?
RANDOM HOLKY ZE 4. ODDÍLU: (s deštníkem) No přece pro Tebe!
S. MARTIN: Ale já bych došel

PEŤA: Musím si umýt nohy vlhčenýma ubrouzakama.
KAMČA: Já rozuměla pochcanýma ubrouskama.

KAMČA: ... jak tak mečel, vymečel pak...
JÁ: Vykašlal, pako.

(v mega bouřce - pěší cesta lesem na Sv. Hostýn)
JÁ: Jak vypadá kulový blesk?
PÁJA: Jak vypadá co?
JÁ: Kulový blesk.
PÁJA: No... je z dubového dřeva...
JÁ: Počkej, co? Aha... to je nějaká hůlka z Harryho Pottra?
PÁJA: Ne, koště na Famfrpál.

(Nehledejte v tom žádnou logiku xD)
PEŤA: Já si obleču mikinu, protože je mi jedno, že venku chčije a chčije a Vy budete mít mokrý ručníky. Já jako inteligent jsem si ho večer dala včera do kufru.
KAMČA: Mokrej do kufru, super.
PEŤA: Nebyl mokrej. Já si ho chvilku sušila... fénem.

(na diskotéce)
JÁ: Kde je ta čarodějnice?
JANČA: Tady jsem!

PEŤA: Ahoj Kači. Co děláte?
KAČA: Mrzneme a uklízíme.
KAMČA: My jsme zatím u fáze mrznutí.

(poslední den ráno)
VEDOUCÍ KUBA: Vy už jste všichni vzhůru?
PEŤA: Kdo jsi?
JÁ: To je Kuba.
KAMČA: Asasín přišel!
PEŤA: Dobře, budu Ti věřit, že jsi Kuba.

(před odjezdem v autobuse)
ZDRAVOTNICE JITKA: Neujíždějte mi.
V. KUBA: (nastoupí do autobusu a nahodí škodolibý úsměv) Tak můžeme jet.

[Drabble] Život ve snu

12. července 2015 v 17:56 | Shetly |  Téma týdne
Jen snít, nebo žít. Vzdát se reality pro říši snů, kde si svou realitu můžeme vysnít? Být tím, čím chceme být, když nám druzí do hlav vtloukají, že na to nemáme, nebo se postavit výzvě a žít si svůj sen? Ukázat, že se nenecháme podceňovat? Neschovávat se ze zavřených víček a ve snech, které nám dodávají sílu, odhodlání? A co bychom dělali, až by se naše sny plné toho, co chceme, změnili v noční můry? Lze se jen tak lehce vrátit do reality, nebo v nich zůstaneme uvězněni? Jak těžké je vzdát se svého snu a navrátit se do reality?

wake up! motivation. inspiration. goals. dreams. quotes. wisdom. advice. life lessons.

Filmový tag

10. července 2015 v 9:56 | Shetly |  Tagy
Zdravím.

Po knižním tagu jsem našla další, tentokrát filmový. Zjistila jsem, že mně to celkem baví, a jelikož se na nic jiného nezmůžu, vyplním alespoň toto.
Tag jsem našla u blogerky Bee Shifer, některé otázky jsem vynechala.

Book Tag

8. července 2015 v 11:07 | Shetly |  Tagy
Zdravím.

Řekla jsem si, že to chce nějak oživit - ten blog, a tak mně napadlo udělat tento tag, když jsem na něj narazila u blogerky Azreel. Prázdniny jsou v plném proudu, a jelikož jsem příliš líná, abych šla někde ven, nebo si sedla ke knize a pořádně se do ní začetla… tak alespoň straším tady.
Nejde jen o lenost, ale i o nevyspání a utahanost, která mně tento týden provází na každém kroku - vím, jsou prázdniny, ale já jsem prostě člověk, který nespí déle než do šesti hodin. Popravdě mně ani nebaví psát, a tak jsem ráda, že jsem alespoň dopsala tu 6. kapitolu a začala začátek 7., jediné, co mně pohání dál, je to, že jsem čím dál tím blíže k mé oblíbené části, ve které se chci pořádně vyřádit (nehledejte v tom nic úchylného, prosím)... ale abych už přestala mlet o všem, co je úplně mimo tag, přejděme přímo k němu.

Měsíční součet / květen, červen

6. července 2015 v 10:07 | Shetly |  Měsíční součet

Oběť (Smečka #3) - Andrea Cremerová • 384 stran
Cesta věšnou nocí (Nebe #2) - Veronica Rossi • 224 stran
Do Poklidné modři (Nebe #3) - Veronica Rossi • 416 stran

3 knihy | 1024 stran

Rachel's life | 6. kapitola

5. července 2015 v 22:17 | Shetly |  Rachel's life | vylepšená verze
Zdravím.
Tak, další kapitola je na světě. Musím přiznat, že mně strašně baví hrabat se v Alanově mysli. :33 Snad se Vám kapitola bude líbit.



Co se chystám číst #6

3. července 2015 v 15:05 | Shetly
Zdravím.

Malinko pozměním styl, jakým byly tyto články psány - hlavně kvůli tomu, že ne vždy se mi ten text daří dát vedle obrázku (někteří možná pochopí, jiní ne).
Také je to trochu opožděné...