Říjen 2015

MARVEL tag

29. října 2015 v 20:56 | Shetly |  Tagy
Ahoj.
Jelikož mnozí z Vás, kteří můj blog tak nějak pravidelně navštěvují, tak jistě víte, že jsem totálně zažraná do filmů od Marvela. A tak Vás ani nemusí překvapovat, že dělám zrovna tento tag.

Takže… našla jsem jej u blogerky -M, který do něj zatagovala všechny příznivce Marvala. Rozhodla jsem se to tedy nenechat jen tak, a vyplnit jej.


  • NEJOBLÍBENĚJŠÍ SUPERHRDINA?
Takže… jeden nebude ni náhodou. Mám ráda všechny Avengery, některé méně, jiné více; Wolverine a také nového Ant - mana! To jsou asi tak mí nejoblíbenější.
Z Avangerů především tedy Iron Man a Captain America (vtipné na tom je fakt, že před tím, než jsem viděla jeho samostatné filmy jsem ho neměla zrovna dvakrát v lásce - za to může asi jeho image v prvním dílu, protože se choval strašně upjatě… a teď jej totálně žeru, popravdě). Takže to je nejspíš k tomuto vše a můžeme jít dál…

  • NEJMÉNĚ OBLÍBENÁ POSTAVA?
Spider-man, a to bez debat. K tomu to nemám co říct, snad jen to, že jsem mu prostě nikdy nepřišla na chuť a není pro mě tak zajímavý jako ostatní postavy. Je nesympatický, alespoň tedy z mého pohledu.

  • NEJOBLÍBENĚJŠÍ ZÁPORÁK?
Loki a Eric / Magneto, rozhodně. Celkově mám Toma (představitele Lokiho), ráda i takto normálně. S vlasama staženýma dozadu možná vypadá lehce děsivě, ale jinak je naprosto rozkošný! Eric je kapitola sama o sobě… když jsem u těch X-menů, tak snad podotknout, že ani Mystique není špatná, především se mi strašně líbí její schopnosti.

  • KTERÝM SUPERHRDINOU BYS CHTĚL/A BÝT?
Všichni mají něco do sebe. Nom, nevím. Možná Capitánem nebo Iron Manem… nebo také Hawkeyem a umět střílet z luku, to by se mi líbilo. Ale jak jsem již napsala - každý je něčím výjimečný.

  • THOR V BRADAVICÍCH NEBO H.P. V ASGARDU?
Raději ta první možnost. Harry se do Adgadru ani přinejmenším nehodí.

  • ČETLA JSI NĚJAKÝ KOMIX?
To bohužel ne, ale do budoucna bych si ráda nějaký pořídila.

  • JAK DALEKO SI MYSLÍŠ, ŽE DOSÁHLA TVÁ ZÁVISLOST NA MARVEL?
Um…

tom hiddleston animated GIF

  • JAK DLOUHO SE TI UŽ LÍBÍ FILMY OD MARVEL?
Zanedlouho to bude rok, řekla bych.

  • SPIDER-MAN PRVNÍ TŘI DÍLY NEBO AMZING SPIDER-MAN?
Jak jsem již na začátku napsala, Spider-man mně nebere, a tak se k této otázce nebudu ani vyjadřovat. Nějaký ten díl jsem nejspíš viděla, ale že by mně to bavilo, to říct nemůžu.


  • KTERÝ HEREC, KTERÝ PŘEDSTAVUJE NĚJAKÉHO SUPERHRDINU SE TI NEJVÍCE LÍBÍ?

(Chris Evans - Captain America, Robert Downey Jr. - Iron Man, Chris Hamsworth - Thor)
paul rudd and paulrudd image Tom Hiddleston has the prettiest smile I've ever seen! And anyone says that wrinkles aren't attractive has never taken a good look at his smiling face.:
(Paul Rudd - Ant-man, Hugh Jackmen - Wolverine, Tom Hiddleston - Loki)

Měl být jeden... je jich šest, jinak to nešlo. :c

Je čas říct sbohem, domove | TT

29. října 2015 v 14:37 | Shetly |  Téma týdne
Zdravím.
Neměla jsem tušení, že by mi má hlava a obrázky, které se mi v ní čas od času mihnou, když bdící ležím v posteli, s očima zavřenýma, a za zavřenými víčky vidím něco, jako sen. Tak to bylo i dnes ráno, když se mi ani při nejmenším nechtělo vylézat zpod vyhřáté deky. A tak si se mnou má hlava začala hrát…
Nemůžu říct, že jsou to sny. Přeci jen jsem již vzhůru, vnímám své okolí, ale přesto se mi před zavřenýma očima odehrává nějaká scéna jako ze snu… k dnešnímu dni by se spíše hodilo jako z válečného filmu. Nevím, co to mělo za následek, možná to, že se k něčemu takovému schyluje? Album od Muse, které mně nutí o tom přemýšlet? Nevím. Vlastně si ani pořádně nepamatuji, jak přesně to bylo, ale donutilo mně to přemýšlet. Zkusím to tedy sepsat jako takovou krátkou povídku…


Stojím na kopci a naši vesnici mám pod sebou jako na dlani. Stojím tam a sledují dění pode mnou, lidi, kteří mi z té dálky připomínají mravence. Domy vypadají jako ze stavebnice, jak jsou malé.
Pomalu se stmívá a ve vsi se pomalu začínají rozsvěcovat pouliční lampy. Lidí ubývá, sem tam projede jen nějaké auto. Jinak nic. Jen já stojím na kopci, nikam nejdu, nechce se mi. Jediným mým společníkem je vítr, který mi čechrá vlasy a bledý Měsíc, který pomalu, jak Slunce zapadá, získává na síle. Nikam se mi nechce, chci si užít toho klidu, který kolem mě panuje. Mám tendenci si lehnout, zavřít oči, a zůstat tady celou noc. A tak to i udělám. Ničím nerušená, nebe je mou peřinou plnou jasných hvězd. Ruce si zkřížím za hlavou, sleduji nebe a počítám hvězdy. Pěkně postupně, jak se objevují jedna po druhé.
A však můj klid dlouho nepřetrvá.
Otevřu oči dokořán, když nad sebou zaslechnu vrtulník, který nade mnou proletěl. Až příliš nízko, řeknu si pro sebe a zvednu se do sedu, až spatřím scenérii před sebou. Další vrtulník, ale ten tolik nevnímám.
Všude kde oko padne, jsou velké vozy a mnoho lidí v tmavých oblecích se zbraněmi v rukou. Ani nemusím mít sokolí zrak, abych pochopila, že prsty mají jistě na spoušti.
Nechápaví obyvatelé opouštějí své domy a dohadují se s vojáky, zaslechnu několik výstřelů a počítám, kolik životů bylo zmařeno… a nechci ani pomyslet, kolik teprve bude. Všichni lidi byli vyhnáni ze svých domovů. Vrtulníky ve vzduchu je všechny osvětlují silnými reflektory a já již teď vím, že to budou jatka. Měla bych tam být, postavena do řady a čekat na svůj osud. Počkat, až střelec bezcitně stiskne spoušť, aby připravil člověka o život. A potom dalšího. A dalšího. Jako naprogramované stroje stisknou spoušť pokaždé, kdy se jim řekne. Jsou loajální, nebo nemají vlastní vědomí? To se asi nedozvím.
Vidím, jak matky chlácholí vyděšené děti, a muži zase své ženy. Možná někteří říkají, jak to bude dobré, že přežijí, ale stejně hluboko uvnitř vědí, že to není pravda.
Když se všichni srovnají do řady a naproti vyděšeným lidem se seřadí vojáci s kulomety v rukách, zavírám oči. A palba začne. Nešlo ani spočítat, kolik ran a kolik výkřiků prořízlo ono ticho. Nešlo to, všechno bylo moc rychlé, hlasité.
Cítím, jak mi po tvářích tečou slzy, když znovu otvírám oči a shlédnu dolů. Všichni leží tak, jak padli. Nikdo s nimi nehýbe, nikdy se o ně nezajímá. Jakoby to byla jen zvířata. V očích se mi odrážejí plameny, které vesnici i mrtvé obyvatele zachvátily.
Je po všem. Vozy odjedou, vrtulníky odletí, a mně opět obklopí mrtvolné ticho. Doslova a do písmene…

ANGLIE 2015 | 1. část

18. října 2015 v 12:06 | Shetly |  Jak si žiju
Zdravím.

Zanedlouho to bude měsíc, co jsem odjeli do Anglie (samozřejmě jsme již zpátky) a já se teprve teď dokopala k tomu, napsat článek s nějakým povídáním a s fotkami. Většinu fotek, co se v článku objeví, fotil taťka, protože kvalita fotek z foťáku a mobilu... to je značný rozdíl. Samozřejmě sem přidám i nějaké své fotky, ale to jen ty nejpovedenější.

Nemůžu si pomoct, ale tato fotka se taťkovi opravdu povedla! Proč ji tedy nedat jako titulní? No řekněte, nevypadá to, jako nějaký plakát k apokalyptickému filmu?



I'm escaping...

4. října 2015 v 14:05 | Shetly |  Art
Zdravím.

Tak...další, nejnovější obrázek z mé dílničky. Jedná se opět o mou postavu, tentokrát Shetlandy, kterou možná většina z Vás zná. Téma obrázku je podle písničky The Handler od Muse. Inu, podlouhlé době jsem vzala do pacek pero a tablet, zapnula SAI a kreslila… a výsledek je tento. Nevím, co dalšího bych k tomu měla říci.



V další řade bych se chtěla omluvit, že nejsou články a ani ten slíbený, ohledně Anglie. Nechci říkat, že nemám čas, ale veškeré to volno, ven volný čas, který mám, si plně vyhrazuje psaní RPG, jak ty, kde mám postavy já, tak ten, který je můj a tudíž si můj volný čas berou hráči, kteří mi tam píší.

Novou kapitolu RL mám sice rozepsanou, ale moc toho nemám a nemůžu s jistotou říct, kdy bude další kapitola. Omlouvám se… budu se snažit, ale slibovat nic opravdu nemůžu.

Ave atqua vale!